První zmínky o školství v naší obci jsou z roku 1735. V tomto roce (7. dubna) zničil obrovský požár v Andělské Hoře faru, radnici, kostel a v něm všechny doklady. Zničeny byly i doklady o škole před tímto datem. Tato první škola se nacházela ve Farní ulici (později Školní) v malém dřevěném domečku.
Velkým zvratem v dějinách obce byl rok 1844. To byla dokončena stavba kláštera Německého řádu. Brzy po vzniku kláštera byly arciknížetem Eugenem zakoupeny další dřevěné domy na andělohorském náměstí, ty později zdemolovány a na jejich místě stavěna dvoutřídní dívčí škola, kterou zřídilo sedm sester Německého řádu, jež přišly z Opavy. Roku 1857 koupila obec na místě vyhořelého domu pana Josefa Hanáka pozemek k výstavbě nové chlapecké školy. Tato budova byla dostavěna za dva roky, posvěcení a první zkouška se konaly 21. června 1859. V roce 1887 po různých epidemiích cholery a válce s Pruskem bylo rozhodnuto nejen o stavbě chudobince a márnice, ale i o zřízení ,,pokračovací školy“. V roce 1904 byla postavena nová školní budova s kuchyní a jídelnou, později byla i přistavěna provizorní tělocvična a místnost s jevištěm. Další částí školy bylo sportovní hřiště a místnost k výuce šití a žehlení. Na přelomu 19. a 20. století vykoupil Německý řád další dům a klášter byl rozšířen. V prostorách vznikly čtyři dívčí třídy pro žákyně z okolních obcí, přičemž každá třída měla vyšší a nižší oddělení.
Příkaz postavit novou chlapeckou školu dostala obec roku 1908. Už za dva roky (18. září 1910) se uskutečnilo slavnostní předání nové školy (architekt Adolf Rieger z Benešova).
Škola však nesloužila svému účelu příliš dlouho. Už v roce 1915 zde byla právě v nové školní budově ubytována část 24. pěšího pluku a žáci a žákyně museli být rozděleni do školy klášterní. V roce 1917 byla v Andělské Hoře zřízena i klášterní mateřská školka, která přes prázdniny sloužila jako domov pro mládež. Nejbližší měšťanské školy byly až v Bruntále a ve Vrbně pod Pradědem. V čase nástupu fašismu v Německu a později i ve zdejším pohraničí vyvrcholila snaha zdejších českých obyvatel o zřízení české menšinové školy. Tímto činem splnil jeden ze svých úkolů odbor „Matice Opavské“, nepolitické organizace, provádějící kulturní, školskou a osvětovou činnost. Tento počin můžeme považovat za základ českého školství v obci. Škola byla založena v roce 1935 třemi českými občany, učilo se pouze v jedné třídě. Učil zde pan učitel Pobucký, Čech pocházející z Krnova.
Činnost školy a Matice Opavské byla přerušena v roce 1938, v roce 1945 pak byla zase obnovena. Z činnosti se však nic nedochovalo a Matice Opavská byla v roce 1950 zrušena zákonem. Víme však, že česká menšinová škola byla umístěna v domě č. p. 8, jehož majitelem byl Němec František Gross. Střední škola v Andělské Hoře byla založena 1. září 1948. Tomuto činu předcházely nekonečné žádosti místních činitelů a dlouhé debaty. Škola fungovala nejprve jako pobočka Střední školy v Bruntále. Tuto střední školu navštěvovaly děti od 6. do 9 třídy.
Do té doby byla v obci jen dvoutřídní národní škola. Pro střední školu byla uvolněna část budovy tzv. „Deutsche schwester – schule“. Prvním ředitelem školy se stal p. Antonín Krempl.
Jako učitelé zde nastoupili: Blažena Indrová, Zdeněk Horal, Václav Bánovský, Libuše Andreášová, Miloslav Slíva.
Do školy bylo v roce 1948 zapsáno 89 žáků ve čtyřech třídách třech ročníků. Už v dalším roce se škola rozšířila na úplnou střední školu se čytřmi ročníky a počtem 119 žáků.
Školní obvod tvořily obce Andělská Hora s osadou Pustá Rudná, Světlá, Stará Voda, Suchá Rudná, Podlesí, Dětřichovice a Malá Morávka.
Práce školního sboru byla velmi namáhavá. Budova školy byla sice částečně adaptována, postrádala však nejnutnější vybavení. Také zahrada byla po několik let neudržovaná, a zcela zpustla. Rovněž nedostatek učebních pomůcek byl katastrofální a učitelé začínali doslova s holýma rukama.
Prvního listopadu 1948 bylo zahájeno pravidelné stravování žáků. Byly podávány teplé přesnídávky, na něž byla poskytnuta dotace z okresní komise péče o mládež. Část nákladů hradili rodiče
Od listopadu 1948 bylo povoleno rovněž zřízení zájmových kroužků (pěvecký a recitační).
Od školního roku 1951 – 52 byla pokusně jako první na okrese zřízena v Andělské Hoře devítiletá škola. Vznikl zde tak poprvé nový typ školy, který zaručovala ucelené vzdělávání dětí od 6 do 15 let.
Naše škola měla v těchto letech šest tříd – např. v roce 1953 – 54 to byly 2 třídy na 1. stupni (64 dětí) a 4 třídy na 2. stupni (103 dětí).
Od roku 1959 pracuje při škole i školní družina. Tehdy bylo zapsáno 25 dětí, vedoucí vychovatelkou byla paní Emilie Machalová.
V šedesátých letech byly postupně rušeny málotřídní školy v okolních obcích a žáci přecházeli do školy v Andělské Hoře.
V roce 1961 byl v okrese Bruntál kritický nedostatek pedagogů. Tento stav byl vyřešen tím, že pro vyučování bylo získáno 5 posluchačů Pedagogického institutu v Olomouci, kteří studium dokončovali dálkově. Nebyla to jistě situace lehká ani pro školu, ani pro samotné mladé pedagogy.
Před zahájením školního roku 1964 – 65 byla provedena celá řada úprav. Bouráním a zděním byl vyřešen vestibul u vchodu do budovy, získala se nová třída a přestavbou byvalé evangelické keple vznikly školní dílny. V osmi třídách byly vyměněny podlahy. Po stránce materiální škola prodělala značný vzestup.
Ve školním roce 1965 – 66 došlo po několikerém jednání ke sloučení škol ve Světlé a Andělské Hoře. Ředitelství bylo společné v Andělské Hoře, pod andělohorskou správu spadala i málotřídka v Suché Rudné. Byla vybudována nová sborovna, nová optofonická pracovna, celkově je však stav budov hodnocen jako katastrofální. Dnem 1. 9. 1967 začala konečně dlouho slibovaná generální oprava školy. Proto mohly být v roce 1969 přemístěny 4. a 5. třídy ze Suché Rudné do Andělské Hory, 1. a 2. třídy zůstávají nadále ve Světlé. Školní budova v Suché Rudné osiřela.
Kolaudace opravených budov proběhla v roce 1972, tehdy také byla zahájena přístavba nové kotelny a dalších čtyř tříd. Přístavba byla dokončena v říjnu 1974.
Významným mezníkem v životě školy byl z pedagogického hlediska i rok 1976 – 77, to byla zavedena tzv. „Nová koncepce“.
Další stavební práce byly započaty v roce 1978 – výstavba nové tělocvičny a rekonstrukce budovy 1. stupně ve Světlé. Stavba tělocvičny byla dokončena 30. 8. 1979, adaptovaná budova ve Světlé začala sloužit jako školní družina a místo pro činnost zájmových technických kroužků.
I v dalších letech pokračovaly stavební úpravy, ne však už tak rozsáhlé. Tou největší byla výměna dveří ve třídách a úpravy lehkoatletického hřiště.
V roce 1988 došlo k zahájení očekávané přístavby nové školní jídelny s vývařovnou.
